Říjen 2009

Před // Po xDDD

30. října 2009 v 1:51 | Voyager |  ostatní
Je to sice strašná kravina, ale já sem si nemohla odpustit to sem dát xDDD Viděli ste někdy Gackta, jak vypadal před všema plastikama? Tak se připravte na odhalení století xD
(ne, já osobně nesnáším černej hmor, zvlášť když je na úkor chudáka, kterej za to absolutně nemůže, a tak si teď připadám jako děsná nelidská svině, ale nemohla sem si pomoct...)

Gackt po plastikách>>


Gackt před plastikama>>

Nová rubrika>> moje tvorba

30. října 2009 v 1:41 | Voyager |  o blogu
Tadá xD Takže, nevznikla jen proto,abych měla kam hodit tu poslední povídku. Plánuju toho do ní dát mnohem víc. Obrázky, povídky, básničky, grafiku... Obrázků bude asi nejvíc, maluju o sto šest n___n I když je to furt beztak na jedno brdo, stejně jak povídky- furt samí gayové, buzeranti, to je hrozný xDDD No nic, asi pudu hajinkat...

(jojo, ten obrázek má hovnoco společnýho s "moje tvorba", ale... ach, dokonalost přece nemusí vždycky dávat smysl.... ♥________♥

Bylo-nebylo... (nebylo!!!) T___T

30. října 2009 v 1:19 | Voyager |  moje tvorba
.. v jednom světě eternální dokonalosti (já si tohle slovní spojení v souvislosti s "tou" věcí úplně oblíbila xDD)

Jen jsem se dopoledne děsně nudila u sledování televize (nechápu, proč ji teda sleduju xD) a jistá scéna v nevimjaké tuctové kriminálce mě těžce inspirovala k napsání jen takovýho bezvýznamnýho příběhu. Začíná inkriminovanou scénou v prostředí firemního kanclu a pokračuje naprosto kostrbatou slátaninou (co jinýho taky splodit uprostřed dne a při zapnuté bedně?) xDD Mimochodem, sem to psala na papírový kapesníčky, protože sem neměla po ruce nic jinýho- teď aby se v tom prase vyznalo xD, ale už sem skoro tak velká spisovatelka jak Rowlingová, která při návalu inspirace byla schopná psát na podtácky v restauraci xDD)

Tak mě napadá, že by nebylo od věci založit novou rubriku, což..?

----------------------------------------------------------------------------
Maxovýma očima se na chvíli mihl smutek a snad i obavy. Sic to byla chvíle jen nepatrná, Georgeovi ten pohled neunikl.
"Taky bys chtěl takovou ženskou, co?"
"Já jen hlavně nechci, aby někdo zlomil to tvý citlivý srdíčko, zlato," odpověděl a hřbetem ruky ho pohladil po předloktí. (tady inspirace končí xDD)
George se začervenal a sklopil oči k zemi. Stiskl Maxovu ruku a po chvíli váhání zašeptal: "Ty stejně víš, že ji nemiluju..."
"Ale no tak, nemel hlouposti. Ona ti neublíží, říkám to jen tak, jsem blbej. Vím, že je hodná, chytrá, krásná a..."
"... A co? K čemu to všechno?! Ty víš, co chci!"
George konečně vzhlédl a v očích se mu zaleskly slzy.
"Radši už půjdu..." Max vstal a měl se k odchodu. Téměř v té samé vteřině jej zezadu semkly do náruče paže- Georgeovy paže. Zabořil mu hlavu do ramene a hlasitě zavzlykal.
"Promiň..."
"Georgi, no tak..." Povzbudivě ho poplácal po rukou, které se ho snažily div ne rozdrtit.
"Víš, že tohle nejde... Běž za ní dolů, vždyť si skvěle rozumíte a máš ji rád, ne snad? A pusť mě už, pomačkáš mi košili." Max se snažil vládnout situaci a udržet klid. Šetrně setřepal George ze svého těla. Pak se otočil, pohladil ho po tváři, aby mu setřel slzy, a usmál se na něj. Snad dost povzbudivě, aby zklidnil jeho pláč, snad dost nevinně, aby mu dal najevo, že jde o gesto čistě přátelské.
"Tak co, zvládneš to?"
George jen něco neurčitě zabručel a začal se pomalu šinout ke dveřím. Celým svým srdcem vyčkával, až se ho Max pokusí zavolat zpátky, ale neudělal to. Proto George jen odevzdaně prošel dveřmi a podpírán zábradlím zamířil do kavárny o patro níž.

Max se za ním soucitně díval. V myšlenkách se vrátil k okamžiku, kdy se o jeho náklonnosti prvně dozvěděl. V podstatě bylo na Georgově lásce k němu založeno celé jejich přítelství, dal mu ji najevo velmi brzo po tom, co nastoupil k nim do firmy. A už v té době o tom musel Max moc uvažovat a přemýšlet. Čím víc si utřiboval v hlavě svůj názor ně něj, tím víc si byl jistý, že mu na něm skutečně záleží a hlavně... že by rád opětoval jeho náklonnost, jeho doteky... Ale copak mohl? Copak si mohl dovolit jít proti Marienne, proti vedoucí firmy, která si prakticky ihned po Georgově nástupu do práce z něj udělala svého miláčka? Copak si mohl v téhle těžké době dovoli ohrozit místo ve firmě nejen sobě, ale i jemu? Ne. Nemůže tomu dávat naději. Nemůže dávat naději Georgeovi ani jejich případnému vztahu. Nemůže se svému příteli svěřit s tím, že.. Že co vlastně? Opravdu ho miluje? Nebo ho jen chce, chce proto, že mu imponuje jeho neskrývaný zájem a touha? Rád by pejska, co bude závislý na jeho psychické i fyzické lásce? Vždyť kdyby po něm býval George nikdy nevyjel, ani by o něm nezačal uvažovat jako o potencionálním milenci. Tohle mu nepřišlo ani trochu správné, ani trochu fér, nechtěl ho jen provokovat nebo si s ním pohrávat. Nevěděl, co si má o sobě myslet. Když byl s Georgem a říkal mu "ne", něco v něm hlasitě řvalo "ANO!". Ale byla to láska? Nebo živočišný chtíč? Nebo snad (a toho se bál asi nejvíc) jen soucit? Měl ho rád a proto mu nechtěl ublížit? Znal George už nejmíň půl roku, ale měl pocit, že čím blíže ho zná, tím větší v něm dělá zmatek.

Zatřepal hlavou, aby se těchhle nikam nevedoucích myšlenek zbavil, a rozhodl se sejít dolů. Možná se chtěl George na něco zeptat. A možná se spíš chtěl zeptat na něco sám sebe.
Když seběhl ze schodů a rozhlédl se po kavárně, shledal ji plnou k prasknutí- nenáviděl tenhle druh chaotického mumraje. Konečně u jednoho ze stolečků spatřil Marienne popíjející svou dopolední kávu. Byla sama. Namířil si to tedy přímo k ní.
"Zdravím, slečno," oslovil ji se vším šarmem a odměnou za jeho gantlemanství mu byl její zářivý úsměv.
"Taktéž, pane Johnsone. Potřebujete něco?"
Max si nebyl jistý, zda-li je dobré se na to ptát, nicméně vědět to potřeboval: "Totiž... Jen mě zajímalo- neměl by tu s vámi být George?"
"Ale jistě, že je tu se mnou! Právě si odskočil na toaletu. Chcete-li s ním mluvit, co kdybyste tu na něj se mnou počkal a zatím si dal šálek něčeho dobrého?"
"Děkuji za nabídku, slečno, ale tohle už nepočká," odvětil, aniž by si byl plně uvědomoval, o čem vlastně mluví. V hlavě měl však jasněji než kdy dřív. Potřeboval to vědět. Znát odpovědi na své otázky, konečně správně pochopit sám sebe. Pokud možno okamžitě. Nedokázal už čekat ani den, ani vteřinu. Bez rozloučení se od slečny Marienne odvrátil a začal si probíjet cestu skrz nesčetný dav.
Nehledal George dlouho- popravdě řečeno se s ním srazil přímo ve dveřích. Rychle ho popostrčil zpátky do místnosti toalet a zavřel za nimi oběma dveře.
"Jej, co ty tady...?"
"Víš já.." začal Max a snažil se ignorovat nechápavý výraz v Georgeových očích. "... jsem hodně přemýšlel. Teda, chci říct, circa posledního půl roku jsem hodně přemýšlel, ale už mě to nebaví." Bylo mu jasné, že George z jeho odpovědi nemůže chápat ani zbla, ale bylo mu to jedno. Zamknul dveře od toalet a jedním krokem překonal vzdálenost, která jej dělila od George. Ten se teď tvářil dokonale šokovaně a zmateně.
"Hele, Maxi, já myslím, že nevíš, co..."
Max mu položil jednu ruku na zadek, sklonil k němu hlavu a začal ho líbat vzadu na krku. Do jeho horké kůže smyslně zašeptal, že moc dobře ví, co dělá. Cítil, jaký pocit se mu začal rozlévat po celém těle- rodilo se to někdě v hrudi a rozlévalo se to až do konečků prstů, jako teplo. Teplo, které mu pumpovalo do žil adrenalin. Teplo, které pocítíte, když milujete, když toužíte, když si uvědomíte, že jste našli pramen eternální dokonalosti, pramen vašeho života. Max tento pocit ještě nikdy nepocítil. Dokonce ani u žádné z žen, které kdy do té doby miloval (nebo si alespoň myslel, že miloval).
"Maxi, já... Tohe je..." George se snažil popadnout dech a přesvědčit sám sebe, že to není správně. Naoko se bránil a vzpouzel Maxovu unáhleném jednání, ale dlouhé měsíce potlačovaná touha prostě musela na povrch. Nebyl si sice zcela jistý, zda je Max plně při smyslech, ale upřímně- bylo u to jedno. Přestal se špatně hranou nejistotou a poddal se jeho dotykům. Zvedl ruce, aby mu Max mohl přetáhnout košili přes hlavu, a pak se jejich rty spojily v téměř nekonečném polibku plném tvrdé, neúprosné, živočišné vášně. Takovém, jaký dokáže věnovat jen muž muži. Stejném, jaký je tento druh lásky. všechno je v ní přímé, upřímné, jasné, nekompromisní, čisté. Nekonečné. Eternální.
(málem mi vhrkly slzy do očí, když jsem tohle psala T___T)

Oba byli nazí, zadýchaní, vysílení a šťastní. Za zamčenými dveřmi toalety se mezitím jíž stihla vytvořit slušná fronta nespokojených uživatelů. Kdyby jen věděli...
Max se té myšlence nahlas zasmál. George se zasmál taky, těžko říct, jestli ho napadlo totéž, nebo prostě jen z radosti.
Když se trochu zklidnili, pohlédli na sebe.
"Maxi... Děkuju."
"Blázne... Myslíš, že jsem to udělal pro tebe?"
Oba se opět zasmáli. George si opřel hlavu o Maxovo rameno a nechal se jím jemně laskat ve vlasech. Přivřel oči a být kotě, začal snad i příst.
"A proč teda? Proč teď? Proč teď?" Z jeho hlasu byl i přes všechno to štěstí, co ho zaplavovalo, slyšet vyčítavý podtón.
Max vzdychl. Sám na tohle pořádně neznal odpověď. Nějaká nejistota ohledně vlastních citů? Nebo dokonce strach o místo? Marienne? Po téhle události zněly tyhle argumenty tak banálně, až mu přišlo hloupé je teď vytahovat. Něco však odpovědět musel.
"Nevím... Prostě se ve mně dneska něco zlomilo..."
"A rozhodl ses, že mě chceš?"
"Uvědomil jsem si, že tě miluju" Maxe napadlo, že nahlas ta slova vyzní dost pitomě, když si je řeknou dva dospělí chlapi. Nicméně je rozhodně nemínil brát zpět. Uštědřil překvapenému Georgeovi poslední letmý polibek na tvář a slíbl z ní tak poslední kapičku vlastní životodárné tekutiny. Pak vstal a pomohl vstát i jemu.
Když se oblékali, oba mlčeli. Nepotřebovali mluvit, tak nějak bylo všechno jasné i beze slov. Teda téměř všechno. Ani jeden třeba netušil, co se stane, až odemknou dveře a jejich spolupracovníkům všechno dojde. Ani jeden netušil, zda Marienne unese prohru a nechá je ve firmě dál pracovat. Ani jeden netušil, co bude dál. Ale oba věděli, že ať to bude cokoliv, budou na to spolu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
P.S.:
A žili šťastně až do smrti a všechno je to beztak napiču, protože "eternální dokonalost" zůstaně navždycky jen pohádkou, nesplnitelnou happyendovou zápletkou slash povídek, shounen-ai anime a boys-love filmů...

Eternální dokonalost

29. října 2009 v 2:11 | Voyager |  diary
Chjo.. mně je tak teskno a zároveň tak nádherně... znáte ten pocit nehynoucí lásky a náklonnosti, to teplo, který začíná někde u srdce a rozlije po celé hrudi..? To, co člověk cítí při pohledu na.. dokonalost? Já z toho snad nikdy nevyrostu! To je prostě.. závislost.. Když dvě mužský těla spočinou v jednom obětí, v jednom polibku, když jsou dva muži k sobě připoutaní něčím tak silným, čistým a upřímným, jako je láska? Chjo... Asi se ani nemůžu divit té děsuplné vlně yaoi/slash/gay fanynek- chápu, že něco tak dokonalýho by mohl přehlížet jen naprostej ignorant... Jednou z nich umřu... Ale bez nich ještě dřív n_______n
Právě sem dosledovala Eternal Summer. Viděla sem ho už asi dvakrát, ale filmy tohohle typu se prostě nikdy nepřežerou, a to jich má¨m za sebou slušnou řádku xD


Zas beze smyslu xD

26. října 2009 v 22:42 | Voyager |  diary
Poslední dobou fakt nenacházím čas na víc jak pár řádečků před spaním xD No jo, ani mě to nemrzí.. ale už sem přišla na to (dík nejmenované osobě-sama) jak vkládat obrázky "jinou cestou"- super! A taky sem si vypálila další dvě cédéčka! Jedno sou Ellegarden a druhý je takovej strašlivej mix všeho možnýho dalšího, většinou taky anglickýho nebo japonskýho, od čeho znám text, abych si mohla zpívat s cédéčkem xD Kdybyste věděli, co je tam všecko pomixovaný... pink, rasmus, mcr, wat, meevers, masu a spooousta dalšich, chudáci xDD No a pořídila sem si konečně novou tužku na oči, ale stojí za hovno, takže zas jen vyhozený peníze, už mě to nebaví... Jediný malovátko, co potřebuju, a ani ho nemám pořádný...! >___< No nic, du spat... oyasumiiii n__n

(to vkládání očividně furt nefunguje... chjo...)


Před usnutím...

25. října 2009 v 23:00 | Voyager |  diary

Moc mi nepomohlo, že se přetočil čas, stejnak nestíhám xDD Prostě... kopec učení, ani sem si nestihlau klidit pokoj, ale zato sem si vypálila úplně první cédéčko xDD Vím, není na tom nic divnýho, ale pro mě jo... n___n Nečekaně, jsou to MUCC a jen 18 "srdcovek" (nejvíc mě štve, že sem zapomněla na Tsubasa wo Kudasai... X__x). No a to je asi jen jedna super věc, jinak to byl jen blbej hektickej den... Jo vlastně- teď super tečka- i když sem věděla, že se musím ještě učit, vybodla sem se na to a čuměla na SuperStar. Dnes byli všichni absolutně perfektní, dokonce i Ištvancová, Šmajďák taky mile překvapil a.. no prostě... perfektní nálada na to jít spát (až zítra mi bude vadit, že nic neumím... xDD)

co je to zapičený "nepodařilo se uložit převedený orginál" ??!! Chcu dat pod článek nějakej obrázek a ono guvno...>____<

Jen pár vět...

24. října 2009 v 21:00 | Voyager |  diary
Nezbývá mi ani trocha času- občas se mi sice podaří rozepsat článek, ale ani nemám čas ho nikdy dokončit a zveřejnit. je toho moc, ale já sem šťastná. Trávím čas se svými blízkými, se svou nejlepší přítelkyní, miluju MUCC-iše a Gackta, mám rozepsanej novej příběh (Amy Jane a její dvojče Alexander, plus Jiro a jeho malá sestřička Bro- a no prostě dobrodružství těhle čtyř přeživších po havárii letadla na pustým ostrově), zítra se budu celej den učit a uklízet pokoj, a teď se chcu jít mrknout na nějakej boys-love slaďák, i když mám pocit, že už sem to všecko viděla aspoň milionkrát.. n__n

Utopie vs Realita, aneb život z rodinnejch filmů...

22. října 2009 v 22:19 | Voyager |  diary
Já sem tak blbá.. Impulzivnost a naivita sou prostě dvě blbý vlastnosti, ale když se střetnou, jako třeba u mě. je to katastrofa. Prostě- dneska sme byli se třídou na irskejch tancích v divadle. Bylo to úžasný, skvělý a dechberoucí. Já a dvě moje blízké sme šli za umělci do zákulisí, poděkovat jim a složit poklony. Securi´táci nás pustili a oni nás přijali- měli radost, byli vděční, milí, vstřícní, vtipní, přirození a skvělí (stejně skvělí jako jejich výkon na pódiu). Řekli nám, že po-pozítří, něděli, budou mít ještě jedno vystoupení- ne pro školy, ale delší, lepší, večerní. Věděla sem, že něco tak úžasnýho se nesmí změškat. A dostala sem gayniální nápad- já naše (mamku a taťku) pozvu na irský tance! Koupím lístky a překvapím je, díky mně si udělají krásnej, společnej večer! Nikdy spolu takhle nikam nechodí, určitě budou mít obrovskou radsot! Jak krutě sem se mýlila...

Celej den sem ze svýho nápadu měla nehoráznou radost a naplńova mě štěstím a dobrým pocitem ze sebe samé. Byla sem si vědoma, že naši poslední dobou nemají daleko k menším hádkám, proto sem doufala, že společný večer, kdy budou mít na starosti se jen bavit, jim třeba alespoň náznakem ukáže, na co pozapomínají. Jeden na ruhého. Ó, ty velká romantická dobromyslná duše! Vymýšlíš scény jak z americkejch rodinnejch filmů! Idealistko! Utopistko! Ty impulzivní naivní děcko!

Teď k večeru byli naši oba v kuchyni, oba v pohodě a s dobrou náladou. Jen tak mimochodem sem naznačila, jestli že náhodou nemají někdo z nich něco v plánu v neděli.. Musela sem, i když sem to chtěla nechat jako překvapení- co kdybych třeba koupila lístky a pak zjistila, že má mamka odpolední?
Dozvěděla sem se, že nic neplánují. Což bylo sice dobře, ale začali ze mě páčit, proč to chci vědět. Nešlo to, já byla ze svého nápadu tak unešená a tolik naděje sem do něj vkládala, že sem ho v sobě prostě nemohla držet. (impulzivní). Tak sem ze sebe začala soukalt něco ve smyslu, že sme byli v divadle, že to bylo úžasný a že bych chtěla, aby měli večer pro sebe, že jim to dám oběma k narozeninám, že jim tím chci ukázat, jak moc si vážím toho, co pro nás dělají.

Mamka se tvářila šokovaně, ale usmívala se a byla naprosto dojatá. Měla hroznou radost. Pak taťka tak mile řekl: "Ale nekupuj to, šetři si penízky, to není potřeba...". Myslela sem, že třeba dělá drahoty nebo tak, tak sem ho znovu upozornila, žeto pro mě moc znamená a že to chci udělat a nehodlám se o tom bavit. On ale jen zopakoval to, co už řekl. A zbytek šel ráz naráz.

Řekla sem, že to teda nevadí, že to stejně není tak důležitý, že to byl jen takovej hloupej nápad. A už ze slzama v očích sem začala couvat z kuchyně. Mamka viděla, jak mě to vzalo. Řekla taťkovi, že je idiot a že to úplně posral. Načež se taky zvedla a šla si zapálit.

Taťka vypadl na dvůr. Když se mamka vrátila do kuchyně, šla sem za ní a omluvila sem se. Tohle sem přece nechtěla! Já kráva (naivní) sem si to všecko zidealizovala, a ta krutá realita mě tak bolela! Já chtěla našim pomoct znovu k sobě najít cestu a místo toho se pohádali! Chápete to?! Jak sem si připadala... Jak si připadám...

Mamka ale řekla, že to ode mě bylo strašně hezký gesto a že taťka je hulvát a děsně nespolečneskej, že proto spolu ani nikam nechodí, protože ona by chtěla, ale on ne, skoro ji i odmítá vozit třeba na srazy spolužáků, zakazuje jí kulturní život. Když sem se nad tí zamyslela, je to pravda- maximálně jednou za dva roky se jí podaří ho vytáhnout na ples (přičemž se stejně vždycky zase pohádají...), a veškerý mamčiny kulturní akce končí a začínají kafíčkem s některou její kamarádkou (se snad ani ne měsíční periodou).

Nevím, jestli si to vyčítat. Jelikož věřím na osud, říkám si, že to tak určitě mělo být. Dala sem impulz hádce, která se měla stát... To je sice hezký, jenže já ji stejně nechci. Já jim chtěla pomoct, ne je rozhádat, krucinál! Je mi hrozně... měla sem dělat tabulky o fyzice na výtvarnej projekt, měli sme je mít vytištěný do minulýho pátku a já je nedonesu ani teď. Prostě nemůžu. Nemám sílu. Na nic... Všecko je posratý..


P.S.: CELTIC ENERGY, byli ste naprosto nepřekonatelní a skvělí! Moc mě mrzí, že z naší rodiny na vaše představení už nikdo nezavítá... Doufám, že zrovna tak mrzí vás, že ste mou rodinu rozvrátili xDD A to ten váš "frontman" ani nebyl René Bošeľa, jak sme si celou dobu mysleli xD

Můj první souvislej text (německy) xDD

20. října 2009 v 19:50 | Voyager |  diary
Stojí to sice za velký hovno, ale je to prvních pár souvislejch německejch vět, co sem napsala. Učíme se teprve měsíc, tak co... Ach jo, vzpomínám na doby, kdy sem si koupila potítka s německou vlajkou a Německo pro mě bylo zemí zaslíbenou... chjo, říkám, dávno... Teď začínám a končím leda u hodin němčiny ve škole, popisováním fotky svejch příbuznej.. nu což, stejně mě to baví, už jen třeba z nostalgie n__n

Meine Familie (foto)
*ich zeige*- Das bin ich. Ich wer vier jahre alt. Und das ist mein Cousin. Er heißt Mirek. Er ist zwanzig jetzt. Das ist ihr älter Schwester heißt Petra, sie ist zwei und zwanzich jetzt. Und das ist ihr Mutter Renata. Sie ist meine Tante. Und das ist meine Mutter. Ihr Name ist Iveta und sie ist vierzehn. Das ist meine Größemutter. Sie ist Mutter von mein Vater. Mir alle kommen aus *** und mir leben da.

Asi je tam milionchyb, a i tak sem v jednom kuse potřebovala slovníček a gramatiku, ale stejnak sem na sebe hrdá xDD

Daily Report <20.10.09>

20. října 2009 v 18:16 | Voyager |  diary
Počasí..?
Docela zima a mokro, ale sem v teploučku, tak neřeším.. n__n

Nálada..?
Vyrovnaná, mírumilovná, odpočatá...

Škola..?
Teď to celkem vychází, kupodivu i v chemii a fyzice n__n

Posloucháš..?
Momentálně X a jejich Longing, jinak ale tak všeobecně všeckomožný, prostě projíždím 600 položkovej playlist xD Kupodivu dnes nekralujou MUCC..

Čteš..?
No, rozečtenýho mám Stephena Kinga- Skryté okno do skryté zahrady, Jak vidím svět od Alberta Einsteina, Tajemnou zemi Nippon od teďnevimkoho a asi dalších pět knížek xD

Děláš..?
Flákám se a užívám si, že nic nemusím xD A poslouchám, blogařím, zevlím u kompu prostě.. ((o:

Chystáš se..?
Asi se mrknout na němčinu, přece jen.. (beztak se na to zas vyjebu xD) A taky mám náladu se mrknout na nějakej krásnej asijskej boys-love film.. n__n

Máš radost z..?
Dneska? Napsala sem dobře fyziku, užila sem si skvělej den s milovanejma lidma a... tak obecně ze všeho xD

Mrzí/štve tě..?
A víte, že ani nic? Teda, štvě/mrzí mě spousta věcí, ale žádná z nich mi konkrétně dneska tak moc nevadí xDD

Těšíš se na..?
Na Diru (přijedou, poštou, miášci xD), a pak asi až na Halloween...

Hláška/motto dne:
na nic si nevzpomenu.. od zítřka si je zapisuju, ať to pak možu do zapsat do reportu xD

Obrázek dne:
---

Písnička dne:
Yui- Rolling Star









Video dne:
----

... Pan (téměř) Dokonalý xDDD

20. října 2009 v 17:37 | Voyager |  ostatní
Oh my God (Gackt)! Na tohle se nedá říct nic než jedno velký, upřímný "LoL" xDD
Ale je potřeba si čas od času uvědomit, že i ty nejdokonalejší stvoření jsou (nebo aspoň kdysi bývali xDD) jen obyčejní lidi n__n
(čím dýl se na ty dvě fotky dívám, tím míň otřesný mi připadají- dost zajímavej jev xD)

A teď honem zpravit náladu- přece jen je to Bůh, tak nemůžu dovolit, aby ve vašich pamětích zůstal takovej xDD

Tak máme "MarečQa" venku...

19. října 2009 v 21:17 | Voyager |  diary
No, do poslední chvíle sem tak nějak čekala, snad i doufala, že se aspoň do toho finále dostane. No, co si budem říkat, už od začátku zpíval ze všech semifinalistů nejhůř, a třeba aspoň čím dřív vypadl, tím rychlejc budou odpadat fanynky typu "MarečeQ je nejlepší, protože je nejkrásnějšííí".

No jo, bylo hezký, když člověk mohl dvakrát do týdne vídat v televizi hezkýho asiata, ale buďme soudní a řeněme si, že na to prostě neměl... Navíc mi čím dál víc lezl na nervy tím, jak se furt oháněl tím, kolik měl holek, z kým vším chodil, s kým vším se líbal atd. atd., prostě byl namyšlenej, což sice nemusí být vždycky špatná vlastnost (k něterejm se jejich nehorázný sebevědomí a egoismus hodí, viď, Gackte? xD), ale on mi prostě neseděl... Chjo, Marko Marko, stejně mě to mrzí, i bych místo tebe radši venku viděla Pussykillera... Ale dobře ti tak... Říkám, MY máme krom tebe spoustu jinejch asiatů, kteří sou stejně krásní, a i krásnější než ty, a jsou leší muzikanti.. Sice jsou míň dosažitelní a na druhé straně planety, ale... Můžeme si o nich snít... Kdežto ty ses ještě podle mě nevymanil z té doby, kdys nafotil ten amatérskej pohotobook- pořád zůstals jen strašně lacinou prodejnou sexy tvářičkou. A tale role ti asi sedí nejvíc, a myslím, že ty sám si ji taky nejvíc užívš (s těma tunama pištících fanynek...), tak si ji užívej a sem tam třeba i něco hezkýho nazpívej (což ty umíš, občas xDD) ale nechtěj, NESNAŽ s dosáhnout něco, co sám nechceš... n__n
BrouBrou...
P.S.: Zbytek vypadlejch není zas tak překvapující (no, ani Lacko nebyl v podstatě xD), akorát Ištvancovou tam musí držet podplácející taťka, nebo jinak to nechápu xDD


Depkaření na dobrou noc...

18. října 2009 v 22:20 | Voyager |  diary
Nikdy nedospívající dítě.. Nikdy neustávající poutník životem... Fňuk fňuk, přepadla mně melancholie... Nějak mě napadlo, že ten design stojí úplně za hovno... No jo, vypovídá o mně, jako o nikdy nedospívajícím dítěti, čiší z něho ta naivita, infantilita a... No prostě tohle... Ale.. když někdo řekne eternal voyage, napadlo by vás něco takovýho? xDD Já si představím něco do modra, zelena, něco přírodního, vlnky, moře, zasněný, plný naděje a myšlenek zastřenejch závojem mlhy... Bože, to je zas nálada. Já nevím... S vidinou naděje nebo zastřenejch myšlenek má hovno společnýho, s melancholií vlastně taky, spíš je to prostě jen normální depka... Mám strach ze zítřka.. Všecko sem těžce podcenila.. Měla byc se vysrat na to, v čem žiju, a začít to ostatní, to skutečný, realitu, brát trochu vážně... Nějak žiju mimo ni... Prostě je mi divně a nejspíš to zaženu nějakým hezkým gaypornem na dobrou noc...


Oyasumi, minna... u___u

dotazník... ((o:

18. října 2009 v 17:16 | Voyager |  o mně
1. V kolik jsi dnes vstával(a)?
Nevim.. pozdě... kolem jedné, asik..xD Dyť je víkend..

2. Diamanty nebo perly?
Perly jsou vzácnější.. ale diamanty se zas neodolatelně třpytí (miluju třpytivý věci xDD)... Ale na vlastní kůži neznám ani jedno, takže... ?_?

3. Na jakém filmu jsi byl(a) naposledy v kine?
No, na HP šestce, ale tak sem se u toho nasrala, jaká to byla kravina, že sem aji litovala vyhozenejch peněz.. No vážně, každej, kdo četl knížku, se mnou musí souhlasit!!!

4. Jaký je tvuj oblíbený televizní seriál?
ELMO da yo!!! xD Teď vážně... určitě Simpsonovi, Comeback, Zoufalky, aji Horáci, pak občas nějakej ten sitcom, třeba Přátelé nebo Ženatej se závazkama... to skoro vypadá, jako bych jen vysedávala u telky xDD Vlastně se na ni skoro vůbec nedívám n_n

5. Co obyčejně snídáš?
Kruci teď se snažím jíst zdravě, tak to budou samý bílý jogurty a suchary s dietní šunkou, ale jinak.. miluju všecky ty sladký cereálie s mlíčkem, jako ciniminis a kuličky a tak n_n

--------------------------------------------------------------------------------
6. Más druhé (křestní) jméno? Jaké?
Tsukiko xD Ne, nemám...

7. Které jídlo nesníš ani náhodou?
Špenát! Zvedne se mi kufr, jen když po něm musím umývat nádobí, je to zlý >_<

8. Jaké máš nyní nejoblíbenější CD?
Nevím, podle CD to neberu, já mám v MP4ce takovou především jrockovou směsku, alba ňák neřeším..

9. Jezdíš autem?
Jen s tatínkem.. Jinak, jestli se ptáte do školy, tak busem... A já řidičák nemám a nikdy být nebudu, kterej vrah by MĚ dal řidičák?! xDD

10. Oblíbený sandvič?
Sand Witch? Gaara xDD

11. Který povahový rys zavrhuješ?
Povrchnost...

12. Oblíbený oděv?
Pro mě? Nebo pro nějakýho asijskýho bishíka? Já nechápu otázce..>_< Mám ráda osobitý kunďácký hadry... SeXPot ReVEnGe... <333

13.Kdybys měl(a) teď odletět kamkoli na světě, na kterém místě bys chtěl(a) trávit dovolenou?
Blbá otázka... Samozřejmě že Japonsko! Nippon wa watashi no daisuki...!

14. Oblíbená oděvní značka?
Hele, až budu milionář, tak se teprv budu oblíkat značkově, pokud se ptáte na tohle.. Ale to neznamená, že nemám oblíbenou hadrznačku!!! SexPot ReVEnGe 4ever!!!!!

15. Na jakém míste si nejlépe odpocines?
Asi u kompu, posloucháním písniček a nicneděláním.. Občas nějaká pěkná knížka.. n_n

16. Na jaké narozeniny si vzpomenes?
Jako data? Mno.. svoje, mejch rodičů, bráchy, několika mejch nejbližších přátel...

17. Který druh sportu nejraději v televizi sleduješ?
Asik... olympiády a mistrovství světa v čemkoli (protože vyhlížím Japonce xDD) Jinak, fotal, občas hokej, záleží kdo hraje... A ze sportu jako takovýho miluju parkour a bojový umění!!

18. Kdy máš narozeniny?
Nedávno sem měla... n__n V podzimní slunovrat, ve znamení pannováhy xD

19. Seš ranní ptáče nebo noční sova?
Určitě sova ;o))

20. Velikost bot?
37.. 38.. Jak kdy...

21. Domácí zvířátka?
Kočičáci!!! Dva doma chundeláci mojenkatí.. a čtyři venkovní, který prostě jen krmíme a děláme jim útulek xD

22. Něco nového, vzrušujícího, co nám musíš sdělit?
Mám ho ráda... Sho-kun... Když to řeknu takhle, zní pro mě z těch slov mnohem víc upřímnějšího citu než z "miluju ho", protože ty "miluju" už pro mě po tolika platonickejch láskách ztratily význam... K němu vážně cítím víc... Není na tom nic vzrušujícího, ale sdělit sem to musela n_n
A poslední dobou sem se zažrala do hudby od Mucc, nehorázně moc!

23. Čím jsi chtěl(a) dříve být?
Jéééžiš... doktorkou, učitelkou a bůhvíčím ještě.. Nejspíš to ale vidím na nějakou překladatelku, průvodkyni, psycholožku nebo pracovnici s lidma (dětma, důchodcema, postiženejma..) Ale takový ty spisovatelky, malířky, umělkyně na volný noze, o tom člověk asi nepřestane snít nikdy n_n

24. Jaký je tvůj oblíbený pamlsek?
Říkám- snažm se nemlsat!! (jiank ale prakticky úplně všechno xD)

25. Na který den v kalendáři se již tešíš?
Halloween, to zas bude absolutní úlet..!! Oblečený jako visual kei, dělat bordel v noci... áá, těšim, těšim xD

26. Tvoje celé jméno?
Je to tak důležitý..? Tady sem Voyager (stejně jako každej...) n_n

27. Co právě slyšíš?
Právě dohráli My Chemical Romance a naskočili MUCCini, nečekaně xDD

28. Cos naposledy jedl(a)?
Obídek, kuřátko, rýžičku... n_n mňam n_n

29. Přeješ si něco, když máš pocit, že vidíš padat hvězdu?
Ne! Nikdy, tohle prostě z principu nesmím, stejně jako si přát něco při vypadnuté řase nebo očekávat smůlu, když mi cestu zkříží černá kočka... Nesmím se spolýhat na zázraky, musím věřit osudu, protože on je danej...

30. Máš-li vybrat oblíbenou barvu, potom kterou?
Duhovou...? n_n

31. Jaké je práve pocasi?
Z okna vypadá dost nevlídně.. >_<

32. Osoba, se kterou jsi teď naposledy telefonoval(a)?
Tele- co? Já maximálně píšu smsky, ale většinou sem spíš na mobilu stejnak nedostupná >_<

33. Oblíbený denní nápoj?
Mám pocit, že krom coly nic jinýho nepiju xD

34. Oblíbená restaurace?
Dragooon!!! Ne, kecám, nesnáším ho, od té doby co.. dlouhá historie xD

35. Pravá barva tvých vlasů?
Uplně pravá prapůvodní je růžová (interní záležitost xDD), ale jinak je to špinavá blond. Teď sou sice obarvený na takovou červeno-zrzatou (moc světle mi chytnul šampon, ale nevypadá to zle xD), ale i tak n_n

36. Tvoje oblíbená hračka, když jsi byl(a) dítě?
Nevím... Panenky, lego, zoo, videohry, já si hrála snad úplně se vším... ostatně, jako každý dítko...

37. Léto nebo zima?
Z těchhle dvou léto, ale jinak podzim...

38. Polibek nebo objetí?
Objetí... Znamená pro mě pocit bezpečí, jistoty, zázemí.. Prostě pocit lásky a vzájemnýho souznění.. (a stejně budu jak kretén furt tvrdit, jak nesnáším romantiku xDD)

39. Čokoláda nebo vanilka?
Ble vanilka... Čoko rulezzz

40. Káva nebo čaj?
No.. nejsem ani na jedno nijak extra, ale určitě spíš čají..

41. Kdy jsi naposledy plakal(a)?
Dneska, několikrát... Mám pocit, že poslední dobou brečím skoro pořád...

42. Co je pod tvou postelí?
Šuplík s povídkama, básničkama, deníkama, obrázkama a prostě veškerou mou uchovanou tvorbou... A pod ním spousta prachu a jinýho svinstva xDD

43. Co jsi dělal(a) předešlou noc?
Třídila písničky v MP4ce, stahovala soundtracky z Ichi rittoru, koukala na coatíky a následně usínala n_n

44. Z čeho máš strach?
Ze všeho... Chemie (i když to zní divně, tak té asi nejvíc...), budoucnosti (ta hned následuje...), samoty, zrady... prostě všeho, bojím se žít...

45. Sladké nebo kyselé?
Tak teď si nevyberu, oboje >_<

46. Kolik klíčů máš na svém svazku?
Já měla tuny klíčů a všeliajekjch přívěšků s historií, vzpomínkama, darovaný z lásky... všecky mi je někdo ukrad... teď nemám ani žádnej ten "svazek" >_<

47. Oblíbený den v týdnu?
Sobota, to je přece jasný!!! I pátek není špatnej...

48. V kolika městech jsi už žil(a)?
Žiju celej život na vesnici >_<

49. Najdeš rychle prátele?
Kamarády možná, přátele nikoli...

50. Máš hodně přátel?
Pravejch přátel je dobrý mít málo.

51. Kolika z nich pošleš tento dotazník?
Proč bych to dělala..?

52. Kolik z nich ti odpoví?
..... xDD

Všickni milujeme pandy...! xD

18. října 2009 v 16:56 | Voyager |  o blogu
Je to krásné, ohrožené, jedničené a objevilo se to v mém designu, stejně jako v životě některých oblíbených j-postaviček (viz níže). Co?? Jasně, panda n__n
A všickni milujeme pandy, a já především miluju svůj novej design... xDDD



Očička... n__n

18. října 2009 v 13:10 | Voyager |  ostatní
Jen taková blbost... Pomixovaní čtyři lidi s tím nejkrásnějším typem asijskejch ošišet... n__n
Už mám ten obrázek v kompu dlouho, tak sem ho sem jen tak z prdele hodila, hlavně sem ale chtěla říct, že du zkusit udělat nějakej hezčí design, než je tenhle přednastavenej, takže gambatte ne, oresama xD

Dokonalý tričko xDDD

18. října 2009 v 12:56 | Voyager |  ostatní
Tak tohle je dokonalost! xDDD Prej:
JROCK: Protože "Vážně, JE to kluk..." je dost dobrý způsob, jak začít rozhovor.


Requiem pro Panenku, Brno a Kinga.. nebo co já vím xD

18. října 2009 v 12:49 | Voyager |  diary
Ohayooo, minna-sama...n___n
Hehe... Včera sme byli v Brně za nemocnou babičkou, a já si uvědomila úplně strašnou věc- já sem dycky tvrdila, že ve volbě město/vesnice bych volila vesnicu, protože je tam klid/příroda a bůhvíco.. Asi to bylo hlavně kvůli tomu, že tam bydlím, mno... A pak sem dojela do "velkoměsta" Brna (hmm.. na český poměry to JE velkomsto xDDD), prostě do velkýho města, a na všecko tam sem čuměla s otevřenou hubou a naprosto fascinovaně. Totiž, když sem byla v červnu v Praze na koncertě Dir en Grey, drželi sme se jen malejch uliček, ak to člověku ani nepřijde, ale když tady sme projížděli celým Brnem, všechny ty budovy, obchody, kluby, tolik osobitejch zajímavejch lidí! Uplně to tam žilo! A představila sem si, jaký to tam musí být večer, kdy je to všechno stejně zajímavý jako ve dne, akorát to tam žije snad ještě víc, plus všechny ty svítící blikající barevný reklamy, billboardy a nápisy a domech... No prostě... Celou dobu sem z toho nemohla, furt sem rodině dokolečka říkala, co je jak úžasný a fascinující a že až budu velká, MUSÍM bydlet ve velkým městě! Třeba v Tokyu.. ♥___♥ <333


No a když sme se vrátili, byla sem naprosto příjemně unavená, tak jak se po "cestovacím dnu" má být, jen sem jedla nakoupený věci, čuměla na telku na SuperStar (Bendik s Chodúrem nepřekonatelní, Ben děsně mile překvapil, Lacko zas jen udělal ostudu asijské hudební scéně, dělá jako by neuměl zpívat, přitom vím, že umí... >_<) pak sem si četla, a pak sem se zas čuměla na telku- střídavě na Bouři od Stephena Kinga (jak můžou jeho jméno číst jako "stívn"?! Takový zněsvěcení! Nášeho Krále! ) a na Rekviem pro panenku, kterej byl teda... já nevím, když řeknu něco jako "síla", budu si připadat jako povrchní pozérská blbka, ale nic vhodnějšího mě nenapadá... Vsadím se, že kdybych to každejch pár vteřin nepřepínala na Bouři století, tak na konci brečím jak želva.. Akorát sem si uvědomila, že kdyby mi to někdo vyprávěl v opačným pohlaví, jakože Dva gayové-vychovatelé, kteří tam trestali a občas znásilňovali malý blbý chlapečky, bdu z toho úplně odvařená, a tak nějak mi došlo, že bych se nad sebou měla zamyslet... Ale to tady nechcu rozebírat, protože se za to za sebe stydím... >__<
A taky Aňa.. no, nějak sem si uvědomila, že- ne nésu tlustá nebo tak, to ne, jen při pohledu na její podvyživený, pohublý, kostnatý, prostě žensky křehoučký tělíčko mě trochu přepadly výčitky svědomí... >__<

No nic.. nejspíš se budu muset jít učit...x(( Nebo si číst, nebo kreslit, nebo něco napsat.. to zní mnoheml lákavějc xDD (jak se ale znám, zůstanu sedět u kompu.. xDD)
Bye nyappy... n__n

Tak teda zova... A teď už vážně! xD

17. října 2009 v 1:35 | Voyager |  diary
Já to prostě jen chtěla zkusit- a dobře. pokud pozornost dnešení populace nepřiláká ani porno, totálně to vzdávám a přecházím do formy deníčku... n___n
(i když mí oblíbení gaypornoherci sou v podstatě část mě taky, no ne..? xDD)

A eště sem se stihla vytočit na blogu nějaké zapičené wapanky- http://shelby11.blog.cz
Já teda většinou se snažím lidi taky rychle neodsuzovat, ale když ona je schopná ta slečna napsat takový cypoviny, máte chuť... no, nerozebírat, prostě j-pozéry nesnáším, to je vše!!! A že jich tu teď tolik, tolik, tolik! Je to jako mor! Kéž by nebylo Popcornu, kéž by nebylo Cinema Bizarre! Kéž by nebylo... bylo nebylo... bude... A wapanky postupně poodpadávaj,ale my, nipponfilové z hlubi duše, vytrváme! A jednou uděláme hromadnej nálet na zemi krvavýho slunce, zemi našeho srdce! Chjo... ((o:

P.S.: Tohle sem vyhrabala na netu- věřili byste tomu?! Mana a Amy Lee! Oni se spolu vyfotili! Oni se znají! Amy a Mana! Totiž.. Evanescence, to sou vzpomínky, nostalgie.. a Mana-sama... no dyť já vím.. vy ne, ale o vás mi nejde, už ne....xDD



KVíz: Poznáš dívku na fotce?

16. října 2009 v 23:39 | Voyager |  ostatní
Heh.. tak sem si hrála v malování a... No tak, honem! Pište názory! Pod kterým číslem se skrývá dívka? Najdete ji mezi chlapci? Chci vidět tuny komentářů, vy nevděčníci! xDD