Prosinec 2010

Zápisky zamilované záhadoložky ;)

26. prosince 2010 v 19:27 | Voyager |  diary
Tak - a Vánoce jsou za náma. Zase... :)

(kvanta textu pod perexem xD)


Blbka z Blogu xDD

22. prosince 2010 v 1:16 | Voyager |  o mně
Zrovna teď nedávno jsme chatovali s Kevem, kterej mi poslal odkaz na video "Blbky s Facebooku". Tak jsme diskutovali o podobnejch holkách, který (můj názor) často nemají chudiny v hlavě nic než sebe, povrchní zájmy i známosti, v životě nedržely v rukách knížku ani neviděly zprávy a člověk musí brečet po jediným rozhovoru s nima. Typický příklad, kdy "blbka" stojí s foťáčkem, našpulí rty a děsně mucq mucq se fotinká. Zkrátka jak laciná narcistická pipka. A jak jsem na takový při tom našem rozhovoru nadávala >_<
No a když jsem pak měla svoje ťufný lokýnky (pověnečkový), tak moc jsem se do nich zamilovala, že jsem aji já sklouzla k povrchnímu pipinkovskýmu narcismu xDD
Takže až někdy budu zase něco kritizovat a odsuzovat - neberte mě vůbec vážně xDD


Pověnečková

18. prosince 2010 v 20:50 | Voyager |  diary
Voy se dneska vzbudila jako "ovec" - plnou hlavu kudrlinek - ale děsně se jí to líbí :D
Pozůstatky včerejšího účesu a šaty zpátky na ramínku a spousta vzpomínek...
... VĚNEČEK :) Komu se nechce číst dlouhej popis, fotky jsou dole xDD


Můj eternální koutek ve vánočním :)

3. prosince 2010 v 23:01 | Voyager |  o blogu
Ani Voy - přestože tak poctivě marodí - nemohly uniknout ty kopce sněhu za okny. :)
A protože měla chuť a trochu času, tak vám to tu...
(jak jste si určitě všimli ;)
... trošku vánočně vyzdobila :)

Není to nic světobornýho, ale doufám, že to naladí pohodovou sváteční atmosféru... ;)


nahled

Odkud to jen je..? o__X

3. prosince 2010 v 17:58 | Voyager |  diary
Mám takovej malinkej problém.
V mým diáři je v osobních údajích kolonka "karty", a já tam napsala úryvky ohledně karet, co se mi vybavily.
Jeden byl z písničky Ondry Ládka Dysgrafik, druhý z písničky Pálí od Škworů.
A třetí - já si ho za boha nemůžu nikam zařadit >_<
Nemám pocit, že by byl z nějaké písničky, spíš z citátu nebo... fakt nevím.
Google nic nevygůglil.
Ten úryvek zní:

"... oba víme, že jsou cinknutý."

Píšu to jen tak, protože mi to momentálně nedá pokoj, a kdyby náhodou někdo z vás věděl, co to může být... Hm, třeba si i časem vzpomenu, ale ocenila bych vaši pomoc :)

Kilometrový dotazník (...a hime je ve svým živlu x)

3. prosince 2010 v 2:32 | Voyager |  o mně
# Co se ti vybaví dyš se řekne celer?
mrkva.. o__O
# Napiš sem ovoce, který tě napadne jako první..
banáán
# Máš kluka/holku?
Yop...  <3
# Jakou máš barvu vlasů?
Momentálně takovou tmavě hnědou ;P
# Máš hlad?
Po těch nechutnejch antibiotikách už týden ne...>_<
# Máš nejlepší kámošku/kámoše?
Mám pár skvělých přátel, každý je jiný...
# Černá nebo růžová?
Asi růžová, já v černé zaniknu a někdy je zbytečně depresivní...
# McDonald nebo KFC?
Mekáč, protože tam nemají žádný knedlíky xD Ne, vážně, radši zajdu do viet-fastfoodu
# Punk nebo HipHop?
Punk's not dead!  >x)))
# Počítač nebo TV?
Počítač
# Skype nebo ICQ?
Určitě icq

(zbytek pod perexem)

Daily REPORT <02.12.10>

2. prosince 2010 v 13:39 | Voyager |  diary
Počasí..?
Snííížek..!!! *__* (jak já ho nesnáším..>_<)

Nálada..?
Trošku rozmrzelá, znuděná, ale jinak fajn...

Škola..?
Vzhledem k mé snad nejdelší nemoci v životě (lehkej zápal plic) budu jen dohánět a dohánět... bojim bojim =(((

(zbytek pod perexem)

Knihy a já

1. prosince 2010 v 18:42 | Voyager |  o mně
Knihy. Jejich čtení je pro mě poznáváním a objevováním, příjemným trávením dlouhých večerů a v neposlední řadě občas i útěkem od reality. Není totiž nad to - když mě zrovna stereotypní denní život tak úplně nenaplňuje - najít si nějakou mánii, která mě úplně pohltí - což nemusí být zrovna jen svět vepsaný do knížky, ale může být. :)
Ne vždycky jsem četla tak ráda jako teď. Když jsem byla menší, mnohem raději jsem psala různé básničky a příběhy a listovala si maximálně Čtyřlístkem a Kačerem Donaldem. Jen čas od času jsem sáhla po Správné pětce nebo Tygří partě, později i po nějakém tom dívčím románku. Největším "čtecím spouštěčem" u mě - stejně asi jako u většiny dětí naší generace - byla paní Rowlingová a její svět čar a kouzel. Žila jsem tím. Moc dobře si pamatuji, že když mi mělo být jedenáct, úplně slepě jsem čekala na svůj dopis z Bradavic a pevně jsem doufala, že přijde. Ach jo, v tomhle je dětství kouzelné... ;)
Sotva jsem tedy díky Chlapci, který přežil, trochu víc přičichla ke čtení, přestala jsem se bránit i ostatním zajímavě se tvářícím titulům. Ale to víte, Harry byl prostě Harry a proto bylo těžké se do něčeho znova zamilovat.
Druhým velkým spouštěčem pro mě byl až o několik let později Stephen King. S úsměvem vzpomínám, jak jsem tehdy z knihkupectví nadšeně odcházela se Řbitovem zvířátek v rukou a následně ho přelouskala během pár dní. A někdy tou dobou - snad především kvůli němu - jsem si začala uvědomovat, jak je děsně fajn mít kousek od domu městskou knihovnu. Takže se už pár let těší z mých pravidelných návštěv a já se těším z pokladů, co mi nabízí - a vždycky si jich naberu víc, než jsem schopná zdolat, tak moc mě fascinují ;)
Musím se přiznat, že čtu strašně pomalu a někdy mám problém si na knihu najít čas. Přesto si dovolím čtení nazvat snad i vášní, protože mu bezesporu patří část mého srdce.

Už když jsem nad tématem týdne uvažovala, neměla jsem v úmyslu oslavovat jednu jedinou knihu. Pro mě má své kouzlo naprosto každá, která mi projde rukama. V každé je kousek autorovy duše a věnoval jí část svého života, už to přeci znamená, že je výjimečná. A navíc se ke čtení dílka uchýlím jen tehdy, když věřím, že mě kniha skutečně nadchne, a zatím jsem se v tomhle ohledu většinou nezmýlila. Tak jak má pak člověk vybrat jen jednu jedinou..? ;)
A proto jsem se rozhodla, že se pokusím vybrat alespoň desítku favoritů. Původně to měl být žebříček od prvního do desátého místa (či obráceně), ale prakticky okamžitě mi došlo, že ze zvýše zmíněných důvodů je prostě nelze seřadit od nejlepší k nejhorší (či obráceně). Prostě jen netřízená desítka svéhlavých literárních světů, kterým se podařilo nejvíce nabourat do toho mého...