20. BIMT: My děti ze stanice ZOO (Christiane Felscherinow)

20. března 2011 v 19:30 | Voyager |  Books in my thoughts

Moje 20. přečtená kniha tohoto roku...



1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Byly dokonce doby, kdy jsem si myslela, že ta knížka je o partě veselých dětí, co se starají o zvířátka v Zoologické zahradě. Ale už jen to, že jsem vždycky znala ten název, značí, že tahle knížky je opravdu KULT v pravém slova smyslu. Na její čtení jsem se ale chystala jen tak napůl, nijak zvlášť jsem na ni nespěchala, protože jsem netušila, že by mě to mohlo až tak strhnout...
Předem říkám, že se mi o téhle knížce píše těžko. Nejradši bych prostě nepsala nic a jenom nad ní přemýšlela...

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
sugestivní, ...

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
ztroskotat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Až mě děsí, jak moc mi v některých situacích - v tom, jak reagovala, jak se zachovala, jak ji vnímala - připomněla Christiane mne samotnou... A kým bych chtěla být? Chtěla bych být holkou, co má pohodový dětství, milující a chápavý rodiče, zázemí, vzdělání, koníčky.. a budoucnost.... Tudíž nikým z téhle knihy.

5. Pokuste se v příběhu něco vyšvihnout, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Je mi jasné, že knížek s touhle tematikou je spousta a vlastně nevím, v čem (krom své autentičnosti) by měla být tahle výjimečná - to ale nic nemění na tom, že je tím nepůsobivějším, co jsem za hodně dlouhou dobu četla. Něco ve mě zanechala, donutila mě přemýšlet, byla mrazivá, bezprostřední a až děsivě sugestivní... zkrátka perfektní.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce.
Spousta lidí říká, že by měla být zařazena do povinné četby. Já si to nemyslím. Mám pocit, že ne každý je připravený na takové čtení. Zvlášť, když si sama všímám, že v hlavinkách děcek působí její obsah spíš kontraproduktivně. Je to totiž jediná knížka, kterou přečte každej vyhulenec. Protože si díky ní připadá zkušeně, zběhle v dané tematice, připadá si blíž takové komunitě lidí. Nepůsobí to pak jako varování, ale snad jako průvodce světem, ve kterým se cítí být drsňákem a je jen otázka, zda se odváží do něj vkročit i v reálu. Je to zbraň - může sice jednoho zastrašit, jiného ale může vyburcovat ke zlu. Tím zlem nemyslím jen drogy. Myslím pokřivené žebříčky hodnot, zvrácené touhy, nebezpečnu zvědavost... A co přinese těm, které se jí podaří varovat? Pochroumané ideje, znechucení ze světa, deprese? Chápu, tohle je asi potřeba - stejně na tom ale není veskrze nic hezkého. Na ničem z té knihy, na obsahu, ani na dojmu z ní...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Meii Meii | 22. března 2011 v 17:25 | Reagovat

hej jako k tomu nemám co říct.. maximálně že si to na 100% přečtu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama